Dušičkový víkend

Nejen památce zesnulých patřil tento víkend, konalo se také několik významných závodu v okolí. V sobotu jsem měl premiéru na již 45. ročníku pořádeném horolezci z Nového Jičína. Start a cíl byl u chaty na Svinci, kopci nad městem, byl z něho náramný výhled do okolí, drsný byl však pohled z vrchu na sjezdovku, která se pak vybíhá do cíle (nebylo to ale nic proti pohledu pak se zdola, stěna..).

Trasa byla výživna, stoupáni, divoké seběhy, mezi tim běhavé úseky, na závěr již zmiňovaná sjezdovka. Počasí až na prudký vítr docela přálo, neumím si představit, kdyby pršelo...začal jsem jako vždy pomalu a postupně se posunoval v pořadí, běželo se mi dobře a nechal za sebou nejen pár děvčat, ale i závodníků. Doufal jsem, že se aspoň pokusím dole o náznak běhu, ale kdepak.. Hlavně nezvedat hlavu, nevidět tu hrůzu a šlapat vzhůru, jednou to musí skončit, cílem. Medaili byla karabina, docela orginální, diplom s časem, vyhlašovali jen kategorie muži, ženy, ale zato každého účastníka, jestli vyhlašovali i nejstaršího a nejmladšího, což, když nejsou kategorie býva zvykem, už nevím, pospíchal jsem na oběd, ať na mne nemusí dlouho čekat :-) Takový byl Alpikros 2019.

Nedělní počasi bylo podobné a přede mnou Caramba Run v blízké Borové. Těšil jsem se, trasa závodu vede lesem, nádhera, barevný podzim. V posledních letech závod provazela smůla, jednou vichřice, pak zas nějaký nepřejicí lotr změnil značeni, bloudilo se, ale to už je minulost. Letos vše proběhlo perfektně. Nejprve proběhly závody nejmenších, v 10 pak start hlavního závodu. Početné startovní pole krátce proběhlo obci a zamířilo do lesa, trasa byla běhatelná, občas mírné stoupání, seběh, nejtěžší byl doběh do cíle, kopec dal zabrat a před diváky nešlo pochodovat, muselo se běžet :-) V cíli pak čaj, ovoce, bageta a hlavně dobrá nálada, trochu mi tam chybělo něco nezdravého na zahřáti..

Škoda, že takových závodů není víc. Za týden v Ludgeřovicích to bude ale podobné.

Erich