MUM - Moravský ultramaraton

13.07.2015 12:12

Moravský ultramaraton – sedm dní, sedm maratonů, šest tisíc nastoupaných metrů, litry potu, kapky krve, obrovská bolest a nesmírná radost.

 

Takto jednoduše by se dal popsat nejtěžší a nejdelší mezinárodní etapový běžecký závod u nás. Poprvé jsem se zkoušel s touto výzvou poprat před dvěma lety. S puchýřem po první etapě jsem odběhl ještě další dva maratony a pak jsem musel odstoupit. Chtěl jsem ale vědět, jaké to je zvládnout všech sedm etap. Představit jsem si to neuměl. Musel jsem se proto letos přihlásit zase.

 

Základním táborem běžců tradičně bývá základní škola v Lomnici, která závodníkům poskytuje veškeré zázemí. Cíl každé etapy byl u sportoviště školy, první a sedmá etapa zde také začínala. Další maratony se pak běžely z různých míst Tišnovska a Boskovicka a vedly krásnou přírodou v oblastech Českomoravské i Drahanské vysočiny. Na místa startů závodníky odvezly autobusy. Startovalo se ve dvou výkonnostních vlnách podle průměrných časů zaběhnutých v předešlých etapách – pomalejší „coury“ ve dvě odpoledne, rychlejší „běhny“ ve tři.

 

Letošní 23. ročník měl rekordní účast 197 běžců. Ovšem celý MUM běžela jen padesátka. Tři desítky maratonců si zkusilo MiniMUM, který zahrnoval první, čtvrtou a sedmou etapu. A ostatní si přišli zkusit většinou jen jednu etapu. Tento závod si oblíbili němečtí ultramaratonci, kteří pravidelně tvoří nejpočetnější zahraniční skupinu.

 

Přihlásil jsem se kromě běhu také do programu vědecké studie sledující měnící se hematologické a imunologické paramerty při extrémní zátěži. Průběžně se také měřilo se, jak se postupně mění složení těla co to poměru vody, tuků a svalových tkání.

Avšak i bez měření jsem poznal, že po každém závodě mě začínají stále více bolet kolena a nárty. Namožená místa jsem si mazal chladícími emulzemi, kolena i nárty si tejpoval a nohy po doběhu nořil v lavoru s ledovou vodou, ať je regenerace rychlejší. Regulovat bolest se ale nedařilo. Prožíval jsem obrovskou frustraci. Byla tady vůle, byla tady i síla běžet, ale bolest stále nechtěla pustit seběhy rychleji. Ještě při čtvrté etapě jsem nevěděl, jestli to vydržím.

 

Ovšem při pátém běhu nastala změna. Tělo si posunulo práh bolesti o kousíček dále a v cíli jsem měl čas nečekaně lepší než při maratonu prvním. Najednou zázračně začal působit balzám endorfinů. Každý další maraton jsem byl v cíli o něco rychleji. Postupně jsem se probojoval na chvost první dvacítky. Rázem MUM přestal být „jen“ bojem se sebou samým, ale začal to být i závod s časem a soupeři. Kdyby mi dopředu někdo řekl, že v poslední etapě si budu pozorně hlídat časy „rivalů“, nevěřil bych mu.

 

Poslední maraton se běžel na dvě kola. Startovalo se na rozdíl od ostatních etap už dopoledne podle průměrných časů, aby všichni závodníci dobíhali do cíle okolo 14. hodiny. Dan Orálek, fenomenální běžec a pravidelný vítěz všech etap i předešlých ročníků, vyrážel na trať v 11 hodin. To už ti nejpomalejší byli několik hodin na trase.

 

Letos byla poprvé zavedena online kontrola běžců na občerstvovacích stanicích, takže závodníci si mohli zjistit, jak jsou na tom s časem jejich soupeři. Místo pohodového doběhu to tak byl boj s časem, navíc okořeněný nejteplejší sobotou v roce, kdy kvůli vedru nedokončilo závod sedm běžců. 


Závěrečný 301. kilometr se stal nejkrásnějším, byl zaslouženou odměnou za týden bolestí a strastí, šlehačkou na dortu, jahodou v šampaňském. Gejzír radosti, blaha i hrdosti. Orgasmus euforie. Tělo běželo úplně samo a lehce, bez jakékoliv známky únavy a bolesti. 

 

V cíli se už radovali dříve doběhnuvší a všichni pak nadšeně vítali další a další dobíhající. Kolektivní radost. Objetí a podávání rukou. Po tvářích stékaly kapky potu i slzy štěstí. Oslava běhu i kamarádství, které postupně vznikalo. Z tváří se dala číst neskrývaná pýcha: Jsme v cíli! Jsme borci! Jsme ultra!

 

Roman

 

 

Výsledky:  https://ultracau.ron.cz/racelog.php?menuid=event&record=52&action=results& 


Více informací o MUM: https://mum.ultracau.cz/index.php/cz/domu

 

Diskusní téma: MUM - Moravský ultramaraton

Datum: 13.07.2015

Vložil: er

Titulek: co dál...

to by mne tedy zajímalo, jaká další výzva na tebe čeká...
po tomto už zvládneš asi vše :)
kdo by to do tebe řek...chtělo by to po tobě pojmenovat novou hvězdu, fakt borec!!!!

Datum: 13.07.2015

Vložil: marek

Titulek: borec

palec nahoru, smekam, jsi borec !!!!!

Datum: 13.07.2015

Vložil: roman

Titulek: Re: borec

Ano, pryč s falešnou skromností, jsem. ;)

Přidat nový příspěvek