Zprávy z cest

Praha stokrát jinak,tentokrat kros v Klecanech. Ale od začátku, hůře to začít snad nemohlo, v Háji někdo skočil pod vlak...proč to dělaji, copak neví, že tim zkomplikuji život stovkám lidí. Nejezdily vlaky, ani náhradní autobusy, spoje zrušené bez náhrady, bylo to zoufalé, pak se stal zázrak, přes cestu na nás máva mladá paní, zda nechceme jet s nima autem do Svinova...hosana, chvalte Hospodina, zázrak, jsme zachráněni!!! Ta paní,t o byla sestra Radima, který jel taky do Prahy, ale odpoledním spojem. Hned jsem toho využil a vzkázal Radimovi, že sraz je na Masaryčce u pokladen a jedeme do Roztok...nevyužil toho, asi to bylo moc narychlo, tak třeba jindy.

Celé odpoledne jsme pak courali městem s manželkou, kochali se jedinečnímy výhledy, nachodili jsme snad 15 km. Navštívili jsme výstavu kreseb Káji Saudka v Tančícím domě, byl to genius, neuvěřitelné věci, převážně komiksy, dokonce v 2 patře porno, neuvěřitelná fantazie...

Bohužel nám nevyšla návštěva Werichova domu, který byl mimořádně otevřen pro veřejnost, živá hudba na terase atd., jenže jen do18 hod, a do těch chybělo 5 minut, podobné tu bylo na UMPRUM, kde byly vystavené diplomové práce absolventu...bude to chtít lepší přípravu.

Ráno pak sraz na nádraží a konečně hlavní bod programu kros Zdiby-Klecany. Matěj, pražák, nezklamal a tak jsme se vydali vlakem do Roztok, tam jsme trochu zakufrovali, našli správný  směr ke kilometr vzdálenému přívozu ale ten už nám ujel. Naštěstí převážel co půl hodiny, romanktika, velké šify, čluny okolo skály, lesy a to vše kousek za Prahou. Registrace bez problému, orginální čislo, čip a před námi tři kola v terénu. Dohromady 6,8 km ale převýšení přes 300m, kousek po startu nekonečné stoupání, snad kilometr, pak divoký sešup a rovina do cíle, to celé třikrát. Moc jsem si to neužil, byla to dřina, byl jsem rád, že jsem doběhl do cíle.

Byl to sice hlavní závod, ale byla nás tam hrstka a tak se stalo, že jsem skončil druhý v kategorii. Jinak perfektni, moderátor, sporťák z televize, atrakce pro děti, občerstvení, vše na urovni, byl to teprve čtvrtý ročník, zřejmě už byli pražáci v tom horku na chalupách. Následovala cesta zpět do města, kde už na mne čekala spokojena žena, koupila si za tu dobu krásné šaty, já na bedně, co chtít víc...

V neděli opět procházky Prahou, je to magické město, ale těch turistů je hodně, to v Klecanech to bylo jiné :-)

Erich